Školní řád (dokument MS Office 2003)

Žák je povinen:

a/Svědomitě a včas plnit všechny úkoly uložené mu pedagogickými pracovníky, popř.dalšími zaměstnanci školy (nejsou-li v rozporu se školním řádem nebo jinými právními předpisy), odevzdávat včas a ve stanoveném termínu všechny práce, které mu byly zadány.

b/Být ukázněný a plnit pokyny a příkazy zaměstnanců školy. (Domnívá-li se,že pokyn nebo příkaz je v rozporu se zásadami školního řádu nebo jinou právní normou, je oprávněn vznést námitky řediteli školy nebo jeho zástupcům.)

c/Být přítomen v učebně nejpozději na začátku vyučovací hodiny.

d/V průběhu výuky ani o přestávkách bez dovolení neopouštět budovu

e/Neohrožovat zdraví a bezpečnost svojí i svých spolužáků, dodržovat zásady BOZP a PO.

f/Slušně se chovat ve škole i na veřejnosti, dodržovat zásady hygieny a slušného chování.

g/Ve styku se zaměstnanci školy používat oslovení „paní, pane“ a označení pracovního zařazení případně titulu.

h/Vyjadřovat své mínění vždy slušným způsobem. Zdravit dospělé osoby při setkání v prostorách školy, zdravit povstáním učitele a další dospělé osoby při jejich vstupu do učebny a při jejich odchodu.

i/Do školy nenosit drahé předměty osobního charakteru, přístroje, které nesouvisí s výukou (např. spotřební elektroniku) ani větší peněžní částky.Zajišťovat si své věci proti zcizení. (Škola neručí za případnou ztrátu těchto předmětů).

j/Nosit do vyučování školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitele.

k/V odborných učebnách se zdržovat jen s vědomím učitele.

l/Dodržovat vyučovací dobu, během vyučování neopouštět učebnu bez svolení vyučujícího.

m/Pozorně sledovat výklad učitele, nevyrušovat, nezabývat se konzumací potravin..Pokud chce žák hovořit, přihlásí se a vyčká, až ho učitel vyzve.

n/Po vstupu do školy je ze zdravotně-hygienických důvodů  povinen se přezout do lehké obuvi (bačkory,pantofle, k přezutí není povoleno používat sportovní obuv) a odložit si svrchní oděv na vyhrazeném místě (v šatně).

o/Dbát na dostatečné zajištění svých věcí a na uzamykání šatních skříněk a skřínek ve třídách. Případnou ztrátu věci hlásit neprodleně.

p/Šetřit školní zařízení a ostatní majetek školy a používat ho pouze k činnosti, pro kterou byl určen. Každé poškození nebo závadu v učebně nebo na svém pracovišti hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.

q/Zletilý žák (a zákonný zástupce žáka mladšího 18 let) je povinen v plném rozsahu svého zavinění škole uhradit  škodu na zdraví a majetku, kterou žák způsobil svévolně,úmyslně nebo z nedbalosti ( především porušením tohoto školního řádu, příp. předpisů BOZP a PO)

r/Udržovat čistotu v učebnách i areálu školy a pomáhat při udržování pořádku ve všech prostorách školy.

s/Netolerovat projevy rasismu, šikanování, vandalismu, záškoláctví a dalších sociálněpatologických jevů, projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Je-li to v jeho silách, aktivně proti nim vystupovat.V případě kontaktu s těmito projevy ve škole neprodleně informovat některého z pracovníků školy.

t/Jednat tak, aby neuvedl v omyl učitele, své zákonné zástupce, rodiče a spolužáky.

u/Dokládat důvody své nepřítomnosti  ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.  (Jsou-li zletilí)Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

v/Oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost, a změny v těchto údajích.

 

Žákům je zakázáno:

 

a/Nosit do školy předměty, které by mohly být nebezpečné pro život a zdraví /veškeré zbraně včetně dýk, výbušniny, chemikálie,omamné prostředky vč. drog/.

b/Kouřit v budově nebo v areálu školy, na exkurzích a  akcích organizovaných školou.

c/V prostorách školy a při činnostech organizovaných školou požívat alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky. Donášet do školy, přechovávat a užívat zde látky, specifikované zákonem jako drogy.

d/Projevovat jakékoliv formy rasismu, šikanování a jiných druhů násilí, chovat se hrubě a agresivně vůči spolužákům nebo vyučujícím.

e/Na počítačových stanicích instalovat či spouštět jakýkoliv program bez souhlasu správce počítačové sítě nebo učitele.

f/Používat v průběhu vyučovací hodiny prostředky mobilní komunikace (mobilní telefony).

g/ Bez souhlasu vyučujícího během výuky pořizovat či dokonce následně zveřejňovat jakékoli zvukové nebo obrazové záznamy.

h/Neoprávněně zasahovat do technických zařízení v majetku školy.

i/Úmyslně poškozovat cizí majetek nebo ho dokonce odcizit.

j//Dopouštět se jakékoli trestné činnosti úmyslně nebo i z nedbalosti.

k/ Opouštět bez souhlasu vyučujícího o přestávkách budovu školy.

l) Vpouštět do budovy cizí osoby i úmyslně nechávat otevřen vchod do budovy.

Úmyslné porušení těchto zákazů (zejména v bodech a,c,d,g,i,j) je považováno za  hrubé porušení školního řádu se všemi důsledky pro žáky Lepařova gymnázia ,Jičín, Jiráskova 30

Obzvlášť závažné porušení zákazů je neslučitelné se statutem žáka Lepařova gymnázia Jičín a je důvodem pro zahájení správního řízení a následný postih (podmínečné vyloučení nebo vyloučení ze vzdělávání).

 

 

1.3 Práva zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci žáků mají právo:

- na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka,

- volit a být voleni do školské rady,

- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,

- na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,

- požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

- sdružovat se do organizace SRPŠ

 

1.4 Povinnosti zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

- zajistit, aby žák docházel řádně do školy,

- na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,

- informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

- dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

- oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích.

 

1.5 Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení nebo násilí. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Budou respektovat jejich soukromí.

Informace, které žák nebo zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky, nebo jiné důležité informace o žákovi (osobní údaje, zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce žáka k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy vhodným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.

Všichni pedagogičtí pracovníci se  zúčastňují třídních schůzek a konzultačních hodin, na kterých informují zákonné zástupce  žáků o výsledcích  výchovy a vzdělávání. V případě  nepřítomnosti pedagogického pracovníka je nutno zajistit, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

 

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1 Docházka do školy

Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.

V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.

Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování ozměně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.

Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.

Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám dokonce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

Ředitel školymůže žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na koncidruhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakováníročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodůuvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchtopřípadech opakuje ročník vždy. Náležitosti upravují Pravidla prohodnocení výsledků vzdělávání.

2.2. Nepřítomnost ve vyučování, omlouvání a uvolňování

Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování:

a) Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu.

b) Při absenci žáka je nutno neprodleně informovat třídního učitele osobně, písemně nebo telefonicky a sdělit mu příčinu absence žáka. Nejzazším termínem je třetí den od počátku nepřítomnosti.

c) Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.

d) Po opětovném nástupu do školy žák předloží omluvenku třídnímu  učiteli. Omluvenku je nutno předložit nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení absence.

e) Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu v nejbližší hodině. Odchod bez oznámení je porušením školního řádu a hodiny jsou považovány za neomluvené.

f) Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem.

g) Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:

jedna vyučovací hodina – vyučující příslušného předmětu,

jeden den – třídní učitel,

více jak jeden den – ředitel školy na základě písemné žádosti.

h) S výjimkou přestávky na oběd, označené v rozvrhu, nelzez důvodů bezpečnosti opouštět areál školy. Vyžadují-li okolnostidlouhodobější výjimku, požádá o ni písemnou formou zletilý žák nebozákonný zástupce nezletilého.

2.3.Zanechání vzdělávání

Žák, který splnil povinnou školnídocházku,může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělenídoručenéhořediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlasjehozákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školydnemnásledujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy,popřípadědnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde odenpozdější.

Jestliže se žák, který splnil povinnouškolnídocházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování ajehoneúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žákanebozákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložildůvodyžákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žákposuzován,jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručenívýzvy doškoly nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, seposuzuje, jakoby vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímtodnem přestávábýt žákem školy.

Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.

 

2.4. Organizace vyučování 

Vyučování probíhá podle harmonogramu, rozvrhu hodin a režimu dne schváleného ředitelem školy, organizace vyučování se řídí vyhláškou MŠMT ČR  č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání.

a) Žák chodí do školy pravidelně a včas dle rozvrhu hodin. Opakované bezdůvodné pozdní příchody na vyučování jsou jakožto překážka ve vzdělávání , způsobená žákem, považovány za závažné porušení školního řádu. Účast na výuce v nepovinných a volitelných předmětech je pro zařazené žáky povinná.

b) Učitelé přicházejí do vyučovací hodiny tak, aby byli ve třídě po zazvonění, při vstupu do třídy požadují, aby žáci pozdravili povstáním za přiměřeného ticha.

c) Než učitel zahájí vyučování, zkontroluje, jak jsou žáci připraveni na vyučování a v jakém stavu je učebna

d) Učitel zaznamená osobně v třídní knize číslo a obsah vyučovací hodiny a nepřítomnost žáků . Vyučující v každé hodině vždy provádí kontrolu přítomnosti žáků.

e) Ve vyučovací hodině dohlíží učitel na šetrné zacházení s majetkem školy, na udržování čistoty a pořádku ve třídě, odborné učebně nebo v laboratoři, zjistí-li  jakoukoliv ztrátu nebo poškození věcí, hlásí to podle problematiky okamžitě správci učebny, třídnímu učiteli nebo zástupci ředitele.

f) Změny v rozvrhu hodin, zastupování, popř. jiné změny v organizaci dne jsou oznamovány s patřičným předstihem na označeném místě (vývěska u ředitelny, web)

g) Po skončení poslední vyučovací hodiny  dohlíží učitel, který měl ve třídě poslední hodinu, na řádný odchod žáků ze třídy a překontroluje čistotu třídy.

h) Učitelé vyučující v odborných učebnách, laboratořích a učitelé tělesné výchovy otevírají tyto prostory tak, aby vyučování mohlo včas začít, učitelé vstupují do odborných učeben, laboratoří a tělocvičny jako první a opouštějí je poslední

i) Během vyučování se žáci řídí pokyny vyučujícího, používání nedovolených pomůcek (např. v průběhu písemných prací ) je nepřípustné.

j) V době, kdy jsou žáci přítomni ve výuce, jsou jejich mobilní telefony vypnuty. 

k) Pořizování jakýchkoli obrazových nebo zvukových záznamů během výuky bez souhlasu a vědomí vyučujícího není dovoleno.

 

Povinnosti žákovských služeb ve třídě:

- třídním učitelem určená služba ručí za pořádek ve všech prostorách , kterých třída daný den využívá,

- služba přichází podle možnosti do školy dříve, podle pokynů třídního učitele pečuje o třídní knihu a další nařízené činnosti, o přestávkách utírá tabuli, donáší učební pomůcky podle pokynů vyučujících, při přecházení do jiné učebny přenáší s sebou  třídní knihu a postará se o pořádek ve třídě, kterou opouští

- nedostaví-li se učitel do třídy na vyučovací hodinu, oznámí to služba nejpozději do 15 minut po zahájení vyučovací hodiny zástupci ředitele

- každou vyučovací hodinu hlásí vyučujícímu jmenovitě nepřítomné žáky a plní další pokyny určené třídním učitelem.

 

 

2.5. Organizace stravování

a) Žáci mají právo stravovat se ve stravovacím zařízení – školní jídelně ZŠ, Železnická ul.

b) Žáci odcházejí na oběd ve stanovené době (12.15 – 14.10 hod.)

c) V prostorách školní jídelny žáci respektují zásady stolování a slušného chování

d) Žáci jsou povinni respektovat pokyny pedagogického dozoru , všech pedagogů ZŠ, Železnická ul. i pracovníků školní jídelny

e) Organizace výdeje stravy a fungování školní jídelny se řídí zásadami, které vydává provozovatel (ZŠ, Železnická ul.)

 

2.6. Organizace aktivit mimo vyučování

a) Cílem programů mimo vyučování je poskytnout žákům aktivní odpočinek,rozvíjet jejich schopnosti, nadání, zájmy, vést je přiměřeněk jejich věku k účasti na společenském životě, pomáhat jejichvšestrannému rozvoji, odpovídajícímu všeobecně vzdělávacímu typu školy.

b) Všichni žáci by měli mít možnost zapojit se do aktivit mimo vyučování (studovna, přístup na internet), ve vymezeném čase ( o hlavní přestávce a po ukončení vyučování)

c) Žáci nižšího gymnázia mohou navštěvovat nepovinné kroužky z nabídky školy dle vlastního výběru.

 

2.7.  Exkurze, školní výlety, lyžařský výcvik, sportovní a vodácký kurs, společensky prospěšné a charitativní akce

1. Exkurze stanovené základními pedagogickými dokumenty jsou součástívýchovy a vzdělávání žáků, plány exkurzí jsou součástí ročního plánupráce školy.:

- exkurze se organizují půldenní, jednodenní nebo nejvýše dvoudenní,

- zajišťuje a vede je vyučující nebo pedagogický pracovník určený zástupcem ředitele, na každých 25 žáků musí být zajištěn jeden pedagogický pracovník,

 

- žáci při exkurzích dodržují předpisy bezpečnostní  a hygieny práce a pokyny pedagogických pracovníků organizace, v níž se exkurze koná.

2. Školní výlety žáků školy se organizují jedenkrát ročně a trvají nejvýše dva vyučovací dny, v předposledním ročníku  osmiletého studia pak čtyři dny, na každých 25 žáků je při školních výletech určen příslušným zástupcem ředitele  jeden pedagogický pracovník,

- žáci se při školních výletech řídí pokyny pedagogického dozoru. Pro žáky, kteří na školní výlet nejedou, je zajištěno náhradní vyučování. Vždy je nutno se řídit pokyny provozovatelů zařízení, která žáci využívají.

- při koupání v místech, kde je to dovoleno, smějí žáci vstupovat  do vody nejvýše po 10 a jen za dozoru pedagogického pracovníka, který je dobrým plavcem, místo koupání pedagogický dozor předem prověří a vyhradí, v jiných místech je koupání nepřípustné.

 

 

 

 

 

3. Lyžařský výcvik se organizuje pro žáky 1. ročníku čtyřletého a sekundy a kvity osmiletého studia. Tato aktivita je součástí výchovného vzdělávacího procesu a jeho organizace se řídí pokynem MŠMT ČR k organizaci lyžařských výchovně výcvikových kurzů. Na každých 10 až 15 žáků zajišťuje škola jednoho pedagogického pracovníka jako lyžařského instruktora a na celou skupinu vyškoleného zdravotníka.

4. Vodácký  kurz je organizován vyškolenými instruktory registrované agentury. Škola zajišťuje pedagogický dozor, na každých 10 až 15 žáků jednoho pedagogického pracovníka.

5. Sportovní kurz se řídí pokynem MŠMT ČR, na každých 10 až 15 žáků připadá jeden pedagogický pracovník jako instruktor.

6. Ředitel Lepařova gymnázia vždy uzavírá písemnou smlouvu o případném zapojení žáků školy do akcí nadačních, charitativních a jiných obecně prospěšných organizací. Uvolnění v době vyučování je vázáno na písemný souhlas zletilého studenta nebo zákonného zástupce nezletilého. Zodpovědnost za žáka přebírá na dobu trvání akce tato organizace.

2.8. Organizace provozu školy

 

Za správné fungování provozní stránky i průběh výchovně vzdělávacíhoprocesu odpovídá ředitel Lepařova gymnázia a jeho zástupci. Podrobnostiupravuje  Organizační řád.

1. Pro konání pedagogických rad a porad se stanoví doba mimo vyučování.

 

2. Ve škole existují poradní orgány ředitele školy, které se scházejí podle ročního plánu :

a) pedagogická rada - 5x do roka a  mimořádně podle potřeby

 

 

b) poradní sbor - 10x do roka.

3.. Návštěvy muzeí, sportovních,kulturních a jiných akcí v době vyučování se uskutečňují  plánovaně, v souladu se schválenými plány jednotlivýchpředmětových komisí, měsíčního a ročního plánu akcí.

2.9. Školská rada

V souladu se školským zákonem je ve škole zřízena školská rada.

Školská rada má 6 členů, kompetence vymezuje §  167 a 168 školského zákona.

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejichochranypřed sociálně patologickými jevy a před projevydiskriminace,nepřátelství nebo násilí

3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

 

Poučení  o bezpečnosti a ochraně zdraví na počátku školního roku provádí třídní učitel,  který žáky seznámí zejména:

a) se školním řádem,

b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách,  schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu  do školy a na veřejných komunikacích,

c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí  s vyučováním,

d) s postupem při úrazech,

 

e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě  požáru.

Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází  v úvahu pouze u některých předmětů, zejména fyziky,  chemie, tělesné výchovy nebo před výukou v laboratořích, jazykových učebnách, učebnách výpočetní techniky či na školních pozemcích. Vyučující  seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je  na možné ohrožení života, zdraví či majetku.

Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní  budovu. (Jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky,  výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branná cvičení,  brigády, plavecké výcviky.) Seznámení se všemi pravidly  chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném  vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude  nad žáky vykonávat dohled.

Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.

V případě úrazu je nutno neprodleně poskytnout, případně přivolat první pomoc. Poté je třeba oznámit úraz ředitelství školy. Po zajištění všech zdravotních záležitostí je nutno provést

záznam o školním úrazu do knihy úrazů.

3.2. Obecná pravidla pro snižování bezpečnostních a zdraví ohrožujících rizik

Žáci i všichni zaměstnanci a návštěvníci školy jsou v zájmu sebe i svého okolí povinni dodržovat pravidla bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Žákům zejména je zakázáno:

a) kouřit v celém areálu školy

b) pít, přechovávat, předávat ,prodávat a požívat alkoholické nápoje, narkotika a jiné látky

škodlivé zdraví

c) přechovávat jakékoli typy střelných, sečných a bodných zbraní

d)manipulovat svévolně s rizikovými chemickými látkami

e)používat vlastní elektrické přístroje

f)zasahovat do elektroinstalace, manipulovat s elektr.přístroji

g)donášet,příp. ponechávat bez dozoru cenné předměty a větší částky peněz

h)otvírat okna, větrat  v době, kdy není v učebně přítomen vyučující, příp.sedět na okenních parapetech

 

3.3 Ochrana před sociálně patologickými jevy

Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.

Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost kárného postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla nedílnou součástí vyučování.

4 .Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu zletilý žák nebo zák. zástupce nezletilého žáka, který poškození způsobil.

Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák  vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.

Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa.

 

Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.

Žák nemanipuluje s rozvody elektro a plynu v laboratořích, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely, nepřemisťuje inventář učeben.

Závěr

Všichni zaměstnanci Lepařova gymnázia, žáci (prostřednictvím studentské rady) i zákonní zástupci mohou podávat své podněty k tomuto dokumentu.

Tento dokument nabývá účinnosti dnem 1.9.2005

Jeho součástí je příloha – Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání  žáků.

B Příloha -

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání  žáků  ve střední škole

(Toto hodnocení vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání).

1. Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení

1.1 Zásady průběžného hodnocení

Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

 

 

Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

Při hodnocení a klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.

 

Na počátku klasifikačního období vyučující průkazným způsobem seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace.

Ohodnocením  výkonu  žáka  klasifikačním  stupněm  posuzuje  učitel výsledky  práce objektivně  a přiměřeně náročně.

Ředitel školy je  povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,  a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu  školy během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k uděleným opatřením kposílení kázně pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.

Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole i při akcích organizovaných školou.

Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové) ,didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami  předepsanými učebními osnovami,

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky,

 

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno obvykle před kolektivem třídy. Výjimka je možná zpravidla jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

Vyučující dbá na přiměřený počet hodnocení, který závisí na hodinové dotaci příslušného předmětu i na povaze předmětu. V případě předmětu s dotací 1 hodina týdně je minimální počet známek 3, u předmětu s dotací 2 hodiny týdně 4, u předmětu s vyšší dotací pak 5.

Tento počet vyjadřuje nejmenší obvyklou míru, nutnou pro klasifikaci v daném předmětu. O tom, zda je tento počet dostačující, rozhoduje vyučujcí daného předmětu.

Dovoluje-li to charakter předmětu, volí vyučující vždy více forem hodnocení (např.ústní i písmné).

Učitel oznamuje žákovi každé evidované hodnocení, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a samostatných prací oznámí žákovi  nejpozději do 14 dnů. Tyto opravené práce je všem žákům povinnen předložit. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.Na nižším stupni osmiletého gymnázia se známky zapisují do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

 

Písemné a grafické práce, významné pro klasifikaci, uchovávají vyučující po celé klasifikační období, včetně doby, po kterou se mohou zákonní zástupci žáka nebo zletilí žáci proti klasifikaci odvolat (tj. po celý školní rok včetně hlavních prázdnin, u žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. násedujícího školního roku).

Předepsané písemné práce z českého jazyka a matamatiky se uchovávají po celou dobu vzdělávání žáka.

 

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitelrovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitýchobdobích.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 35 minut,informujevyučující žáky  s patřičným předstihem. Ostatnívyučující otom informuje formou zápisu do  třídní knihy. V jednomdni mohoužáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci okaždéklasifikacižákaprůkazným způsobem tak, aby mohl vždydoložitsprávnostcelkovéklasifikace žáka i způsob získání známek(ústnízkoušení,písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti neborozvázánípracovního poměruvprůběhu klasifikačního období předátentoklasifikačnípřehledzastupujícímu učiteli nebo vedeníškoly.

Vyučujícízajistí vestanoveném termínu zapsání známek do třídníhokatalogu a dopočítače adbá o jejich úplnost. Do katalogu jsouzapisovány známky zjednotlivýchpředmětů, udělená výchovná opatření adalší údaje ochování žáka, jehopracovní aktivitě a činnosti ve škole.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí,

- učitel klasifikuje jen probrané učivo.

- před rozsáhlejším prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

 

Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

1.2 Neklasifikace

V případě, že žák díky své neúčasti ve vyučování zásadnímzpůsobemnesplňuje nárokovaný počet známek, nutných pro klasifikaci,jeneklasifikován.

 

Rovněž může být neklasifikován, jestliže jeho absence v danémpředmětu přesáhne 30%. V případě včasného doplnění látky a získáníodpovídajícího počtu klasifikačních podkladů může vyučující na základěvlastní úvahy klasifikovat žáka i při nižší míře docházky.

Není-li žák v některém předmětu klasifikován, je mu vydán pouze výpis z třídního výkazu.

 

Vysvědčení obdrží teprve po uzavření klasifikace. Datum vydání vysvědčení odpovídá dni, kdy žák vykonal poslední zkoušku.

V případě, že je žák neklasifkován, koná doklasifikační zkoušku,jejíž termín stanoví ředitel školy na návrh vučujícího. Zkoušjícím jepříslušný vyučující, dva přísedící – členy komise určí ředitel školy.Termín zkoušky je oznámen zákonnému zástupci nezletilého žáka nebozletilému žákovi písemně. Doklasifikační zkouška je samostatná, jejívýsledek je hodnocením žáka za celé pololetí. V odůvodněnýchpřípadech může ředitel školy po dohodě s vyučujícím rozhodnout odoplnění klasifikace pouze z části klasifikačního období. Totohodnocení se pak zahrne do celkové klasifikace společněs ostatními hodnoceními. O zkoušce je vždy veden protokol.

1.3 Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení

Na konci každého pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Na konci prvního pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení v Lepařově gymnáziu, Jičín, Jiráskova 30 je vyjádřeno klasifikační stupnicí, nikoli slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

 

Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci doslovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotíodlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebozákonného zástupce nezletilého žáka.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetípříslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovenýchškolním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žáknehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školypro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za prvnípololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvníhopololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák seza první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelškolyprojeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocenízadruhépololetí bylo provedeno nejpozději do konce zářínásledujícíhoškolníhoroku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližšívyšší ročník.Není-ližák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze2povinnýchpředmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvníhopololetínejvýše ze2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvnímpololetí,koná z těchtopředmětů opravnou zkoušku nejpozději do koncepříslušnéhoškolního roku vtermínu stanoveném ředitelem školy. Opravnézkouškyjsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímukonánínedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školyžákovistanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do koncezářínásledujícího školního roku.

Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnostiosprávnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do3pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelnědozvěděl,nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení,požádatředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícímžáka vdaném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionálnípřezkoušení sekoná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo vtermínu dohodnutémse zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletiléhožáka.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konáníopravnézkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole.Zkoušky sena žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinnýchpředmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí navysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 - výborný

b) 2 - chvalitebný

c) 3 - dobrý

d) 4 - dostatečný

 

e) 5 - nedostatečný

V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:

 

a) 1 - velmi dobré

b) 2 - uspokojivé

c) 3 - neuspokojivé

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním

b) prospěl(a)

c) neprospěl(a)

 

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

 

Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

Termíny vydávání vysvědčení:

V posledním vyučovacím dnu období školního vyučování se předává žákům vysvědčení. V závěrečném ročníku středního vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu posledního týdne před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky.

 

 

Na vysvědčení není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních musí být originální. Školy vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč.

Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a diplomů o absolutoriu.

1.4. Ukončování středního vzdělávání

 

Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.

Vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.

 

2. Kritéria stupňů prospěchu

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:

- předměty s převahou vzdělávacího zaměření

- předměty s převahou výchovného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

2.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou vzdělávácího zaměření

Převahu vzdělávacího zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika a IVT, ve vyšších ročnících i některé volitelné semináře.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou vzdělávacího zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

 

 

2.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova , tělesná výchova, případně některé volitelné nebo nepovinné předměty (sportovní hry).

Žák zařazený do tělesné výchovy s určitými omezeními se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- zejména vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná  tělesná zdatnost, výkonnost a  péče o vlastní zdraví.

 

2.3 Stupně hodnocení chování

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

2.4 Kázeňská a výchovná opatření

Jednotlivá konkrétní porušení školního řádu jsou řešena nejpozději do 30 dnů ode dne skutku nebo ode dne, kdy byly prokazatelně objasněny okolnosti skutku. Podle stupně závažnosti porušení školního řádu jsou udělována kázeňská (výchovná ) opatření , a to :

- napomenutí třídního učitele

- důtka třídního učitele        

- důtka ředitele školy

- podmínečné vyloučení žáka (max. na dobu 12 měsíců) ze vzdělávání na Lepařově gymnáziu, Jičín, Jiráskova 30

Ve třech posledních případech rozhoduje ředitel školy po konzultaci s pedagogickou radou.

Kázeňská (výchovná ) opatření nemají přímý vliv na klasifikaci chování v příslušném klasifikačním období.

3. Podrobnosti o komisionálních zkouškách

 Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) koná-li opravné zkoušky (§ 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.),

b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení (§ 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.).

c) koná-li rozdílovou zkoušku

d) při studiu jednotlivých předmětů dle schváleného individuálního plánu.

Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu.

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka  může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

4. Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu

Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu:

a) žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami,

b) žákovi s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání,

 

 

c) žákovi i z jiných závažných důvodů.

V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

5. Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

 

(2) Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.

Závěr

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je jako příloha nedílnou součástí Školního řádu Lepařova gymnázia, Jičín, Jiráskova 30, který nabývá účinnosti dnem 1.9.2005

Mgr. Miloš Chlumský, ředitel školy